Diskuse

Můj přítel historik umění Jaromir Zemina nedavno s trpkostí vzpominal na jednoho naseho spolecneho přítele. “ Představ si, on mi Oldřich řekl, že diskuse je k tomu, aby sveho protivnika presvedcil, ze pravdu ma on!”
Projekt Kateřiny Šedé Normální život rozvířil veřejné mínení v Českém Krumlově již před více měsíci. Jsem přesvědčen, že si každý udělal svuj názor na projekt velmi rychle. Po mnoha hovorech s krumlovskymi obyvateli jsem vyrozumel, ze odpurce ani privrzence projektu Kateriny Sede nic nezvyklá. Jednou se rozhodli a konec. Teď jen budou hledat dalsi argumenty pro svuj nazor. Velmi elegantni stará dáma se vyjadruje primo na ulici, kde si hrajeme s micem. “Peřiny se nikdy do oken do ulice nedavaly! Tam bylo korzo. Pradlo se susilo do dvora. Na hlavni ulici si nikdo nehrál, na to byla jiná místa. To by nam nikdy rodiče nedovolili. Roky tudy vedla hlavni silnice pres mesto a deti by zajelo auto! Tohle tu nikdy nebylo. A je to celé pitomost!” Taktně zamlči, že jeji vzpominky na dětstvi se nutne musely tykat jineho mesta a ze byly doby, kdy zdejsim obyvatelum diky jejich mentalite nebylo zatezko zit a bavit se na ulici. Tim myslim Romy. Madam tuto historii odbyla slovy “Jenom póvl”.
Když jsou ucastnici projektu na svych stanovistich ve meste, rozčiluji se odpurci, co to delaji za nesmysly. Kdyz si jich na miste nebo na kamerach nevsimnou, zase si stezuji, ze nepracují. Velkou roli zde tradicne hraje zavist. Katerina Šedá je znamá a úspěšná. To se neodpouští. Kolují fámy o tom, kolik přispěla krumlovská radnice a kolik penez dostavaji zucastnene rodiny. Penize zavidime ostatnim nejvic. Myslim si, že projekt prispiva a prospiva Krumlovu mnohem vic, nez Krumlov projektu. Ale to nejlepe zhodnotime s casovym odstupem. Abych se vratil k úvodu. Zjistuji s udivem, ze opravdu většinou diskutujeme jen proto, abychom zvitezili, vykriceli svuj nazor a ne proto, abychom se sami neco dozvedeli.

/David Bartoň/