3. Den | No dobře, ale co je to zelené? | Pavel Adventurer

Když jsem ráno vytáhl peřiny do oken, tak jsem chvíli poslouchal reakce lidí na prádelní šňůru plnou prádla a hlavně boratky. Reakce byli rozmanité a vtipné. Např. „No dobře, ale co je sakra to zelené?“. Lidé si vyvěšené prádlo houževnatě fotili. Kolem 10 jsem dorazil na jógu. Petr tentokráte chyběl a tak jsem se toho ujal a předcvičoval já.

Po józe jsme s Katkou šli ke mně a já předělal prádlo. Potřeboval jsem si odskočit do Prahy na jeden casting a tak jsem si vzal odpoledne volno a jel. Matiáš mi mezitím domluvil dva nocležníky.

Do centra Krumlova jsem se vrátil kolem půlnoci a zjistil, že boratky někdo zcizil. Měl jsem obrovský hlad a tak jsem si doběhl na kebab. Klíče od mého apartmánu měl Eliáš.

Měl jsem vybitý telefon a tak jsem jen zavolal a on po chvíli vykoukl z okna a pak mi otevřel. Byl jsem už totálně unavený, ale poslední zbytky sil jsem věnoval do seznámení, než jsem úplně odpadl. Eliáš si v životě prošel ledasčím a dnes se živí zpěvem a hraním na kytaru na ulici.