Stále stejná písnička

Dnes je šestý den, který trávíme v kolotoči centra Českého Krumlova. Hrozně se mi tu líbí ty domy, mám ráda místní, se kterými jsme se seznámili, líbí se mi „náš“ dům…

ALE sedět odpoledne před domem je peklo. Kvůli turistům a přibývání sluníčka se to stává nesnesitelným. Na náměstí by se dalo sedět lépe, ale před polednem stín zmizí, turistů jsou tu stejná hejna, akorát je tu větší prostor, který čas od času zpříjemní vystoupením nějaký umělec. Vadí mi neustávající cvakání fotoaparátů (Nefotí jen nás. Myslím si ale, že fotí vlastně všechno a všude. A co nefotí, to si natočí). Vadí mi, že úplně v klidu sahají na naše děti a hlavu strčí téměř celou pod stříšku hluboké korby kočárku, takže se miminku ocitnou tváří v tvář během té sekundy než stačíte zareagovat.

Je to chyba turistů, že se chovají, jak se chovají??? Neměli by jim průvodci hned na začátku říct něco o tom, jak se chovat? Nefotit všechny a všude, nešahat na děti (a vlastně na nikoho), uhnout projíždějícím autům…