Slíbila jsem Evě a jejím dětem, že přijdu s pejsky a půjdeme společně venčit. Cestou se mi jedna z mých fenek rozhodla vykadit zrovna v neužším místě mezí zdí a zahrádkou na ostrově a než jsem exkrement sebrala, podařilo se nám vytvořit zácpu čekajících turistů, kteří ale projevovali respekt, před tím, co nesu v pytlíku a dávali nám prostor. Pytlíku s jeho obsahem jsem se ale hned tak nezbavila, neb nejbližší odpadkový koš je až téměř u zámeckých schodů. V jedné ruce vodítka se třemi psy a v druhé pytlík s páchnoucím obsahem se mi konečně podařilo prodrat mezi fotícími turisty na dřevěném mostě a své nechtěné zátěže se zbavit.

Děti už nás nedočkavě vyhlížely a rozebraly si psy (naštěstí počty psů odpovídaly počtu dětí) a mohli jsme vyrazit. Děti koupily psí mlsky, což moje fenky s povděkem kvitovaly. Šli jsme se projít na náplavku k pivovaru, děti si hrály v řece a Eva oceňovala, že i v Krumlově se najdou místa, kde je klid. Prošli jsme Jelenkou, kde děti, následovány psy vyšplhaly až nahoru pod zámek a prováděly kaskaderské pády. Nejstarší chlapec si vyvrkl kotnít a můj manžel (silák) ho snesl dolů a na ramenou donesl až domů 🙂