Ranní jógu provozujeme doma, pak zkoukneme, kde si hrát s dětmi: Dlažba je už fakt nebaví, a to v žádné podobě. Nacházíme park za prvním nádvořím, je super, potok přehrada, závody melounových poloviček. Stavěli jsme se v řemeslné uličce, kde jsou sedláři, hrnčírna, kovárna, a sklo-korálkárna, tam si děti za asistence úžasné Lucie vyrobí každý svůj korálek platí se místními rožmberskými mincemi. Následuje fotbálek u ESAC, Jasmína a Matouš zkoumají, kdo dokopne dál a kdo dokope na konec bloku na kolik kopnutí. Moc se jim to nedaří, protože interakce cizinců s míčem je početná. Nakonec koupačka v řece, oprava koupacího bazénku u Párala a masívní pitka s místními pod okny. Bylo mi naznačeno, že odpůrci projektu se rozhodli mi „dát na držku“, ale když nás vidí, tak se jim mě zželelo.  Konečný závěr byl, že je to vlastně fajn, že se píchlo do vosího hnízda a alespoň se o tom mluví.