Den sedmnáctý – kozí

Prázdninový ruch Krumlova neustává. Kolečko příběhů pokračuje o překot dál…

Dnes už nepřekvapí asi nic. Máme půjčenou kozu. Hezkou, hnědou, vychovanou. Doma máme dvě kamerunské, co se z nich pořád jen sypou bobky a drze ožďibují jen to, co nemají. Tato je výstavní, prakticky nic nevylučuje. Nemečí. Skoro si říkám, jestli není umělá, přízračná. Jasně, je to bizarní.

Jdu takto s kozou na vodítku, v jedné ruce kočárek, v druhé kozu, okolo cupitají děti. Někteří turisté při čmuchání kozy do jejich tašek jen zaznamenají latentní pohyb – lehce odeženou při představě nějakého psa. Koza však pobaví, provokuje. Přiběhne paní z Deníku, ptá se na kozu. Úlet. Je to zvláštní, divný. Je mi toho zvířete krapet líto. Jdeme do pivovarských zahrad se napást. Pustím ji na volno. Avšak koza ne. Po chvíli bašty v zeleni se pustí pozvolna pryč na kostky ulic a ruchu města. Tak hurá za ní. Je to jako z grotesky. Koza cupitá davem. Někdo si jí ani nevšimne. Jeden pár se drží za ruce, koza proběhne mezi nimi. Jiný turista hraje na toreadora lovce, koza se mu prosmýkne. Goat! каза! 山羊! ヤギ! Geit! Capra! Je to jako v Babylóně. Nebo jako v pohádce o popletené koze. Nebo v té pohádce byla koza ta normální a ti lidé popletení? Nebo to byla popletená pohádka? Asi jsem sám popleten. A koza si běží sama městem. Běží jako ve španělské Pamploně, když pustíte býky. Běží si koridorem nastaveným ulicemi, navzdory všem davům. Jiráskovsky proti všem. Latránem, přes Lazebnický most, uličkami města až nakonec dorazí na ostrov, kde chvilku ožďibuje něco čerstvého. Konečně se tedy opět shledáváme. 

Pak už celkem „normálně“ s kozou na provaze trávíme odpoledne. Lidé se fotí, baví, obdivují. Většinou se velice diví, že to je zdarma a nejde o placenou kratochvíli. Prostě na chvíli vypnou svůj záběr na hezké domy. Zájem se přesune na kozu. Mobily a foťáky jsou pořád v neustálé permanenci. Chudák koza. Ta se tváří, že jakože nic. Teprve až po drahné době, když ji předávám kousek od medvědů pod zámkem dalšímu účastníku Pavlovi, koza konečně rezignuje na ten ruch a znavena na chvíli lehne a začne ožírat travičku kolem.